Skvělí rodiče, radostné dětství – úžasný vklad do života

Většina miminek je pro nás sladkých, krásných, dokonalých, no prostě úžasných,

ale s jejich narozením samozřejmě přichází mnoho péče, starostí, práce a málo času na sebe, málo odpočinku, někdy malá, nebo žádná pomoc partnera, někdy se přidají stresy, nebo obavy jiných druhů. S tím vším dochází často k vyčerpání maminky, její nervozitě, stresu apod. Její dítě již v útlém věku toto všechno citlivě vnímá, může si to vysvětlovat jako nedostatek lásky vůči sobě, a tím může dojít k ohrožení a napadení jeho citlivého vnitřního já, tedy vnitřního dítěte, a celoživotní problém je na světě.

Pokud se toto vše nestane v takto útlém dětství,

mohou přijít další pohromy zasahující citlivé „vnitřní dítě“ našeho dítěte, a to od mnoha dalších vychovatelů a lidí ve školkách, školách, zájmových kroužcích, činnostech apod., nehledě na to, že každé dítě je jinak citlivé a jinak zvládá určité situace.

Důležitým kamínkem pro zvládnutí různých situací, ve kterých se dítě ve svém životě ocitne, je jeho výchova. To, že má často každý rodič o životě svých dětí jinou představu je asi normální, ale různé názory na výchovu, často převzaté ještě z vlastního dětství od svých rodičů, tak to není nijak výjimečné, ale hlavně pro dítě to není vůbec skvělé.

A tak se často stává, že se ani rodiče na výchově nedohodnou,

ani jeden nechce ustoupit a pak je použito najednou dvojí výchovy a dvojího metru, soupeření a často hádek a křiku. Jenže děti potřebují rodiče, kteří se vzájemně mají nejen rádi, ale podporují se ve všech ohledech. Děti potřebují mít v rodině základnu a ne místo hašteření a dohadování, protože v takovém prostředí se pak často místo šťastných a sebevědomých dětí nacházejí uzlíčky plné nervů, děti ustrašené, nebo naopak panovačné, děti které si nevěří, nemají se rády, nedaří se jim….

Přesto si stačí jen uvědomit, co je pro naše dítě tím nejdůležitějším:

mít od narození vedle sebe nejen starostlivé a láskyplné rodiče, ale hlavně moudré, kteří stojí jak při sobě, tak i při svém dítěti. Kteří ho dokáží podpořit v každé fázi jeho života, a to i přesto, že není třeba úplně dokonalé, že se možná vymyká jejich představám, a to nejen ohledně zevnějšku, šikovnosti, chytrosti apod., ale i výchovy.

Učit ho nejen lézt, chodit, mluvit, ale být mu oporou při jeho pádech, prohrách apod. nekárat ho za ně, ale ani mu nevnucovat pocity studu. Naplňovat mu nejen jeho základní fyzické potřeby, ale být pro něho i nadějí, silou, cílevědomostí a vůlí.

A pokud toto vše nějak nevyjde a jsou problémy, je dobré na tom co nejdříve zapracovat, a to buď s psychologem, nebo dobrým koučem.

Ať se to jeho vnitřní dítě zase osvobodí, ať se přemění a uzavřou všechna stará zranění.

Ať se celý jeho život náhle znovu promění….