Síla mozku a stavy flow.

Již při narození máme v mozku mnoho miliard buněk, kterým se říká neurony. Ty se dále mezi sebou propojují pomocí určitých spojů – tzv. synapsí.  Tato propojenost souvisí s tím, co dítě slyší, sleduje, nebo jaké dostává podněty - a to již od doby před narozením až přibližně do 7 let věku. Vše se mu nahrává do mozku ve formě programů. Čím lepší programy se mu tam nahrají, tím na tom bude budoucí osobnost dítěte lépe.

Dítě v této době nejvíce vnímá, a proto se mu snažíme ukázat co nejvíce podnětů a vjemů, a co nejvíce rozličných zážitků.

Dítě také vstřebává vzorce ve své rodině, ale i v rodinách svých kamarádů, u svých prarodičů, ve školce, nebo škole. I když si myslíme, že některé věci ještě nevnímá, nebo je na ně malé, dítě vše velmi dobře ukládá a vše se může najednou projevit třeba až po mnoha letech.

Pokud jsou určité podněty, nebo činnosti časté, jsou i naše neuronová spojení související s těmito činnostmi silná a stávají se z nich návyky.

Návyky ať pozitivní, nebo negativní jsou velmi silné, a proto je důležité se jim právě již v dětství věnovat. Jakékoliv trénování, nebo podporování pozitivních návyků, nás může dovést do stavu zautomatizování bez stresu, a tím dále do stavu FLOW. 

Pokud jsme ve FLOW, dokážeme se oprostit od jakýchkoliv rozptýlení, která nám zamezují práci nejen dokončit, ale navíc se nám práce stává radostí a zápalem. Bohužel mnoho z nás si myslí, že největší FLOW dokážeme nalézt a zažít v klidu jako je např. válení se u televize. Tak to ale nefunguje.   

Pokud ale pracujeme na něčem, pro co máme talent, do čeho se dokážeme naprosto ponořit, nebo si pro to vytvoříme schopnosti- např. častým opakováním, tak jsme ve stavu FLOW a opravdu se nám daří.  

Já jsem to zažila např. v době, kdy jsem se připravovala na přijímací zkoušky na střední školu. Tak často a hodně jsem si opakovala možné příklady a různá cvičení, až se mi stalo jejich vypočítání automatickým návykem, a tím jsem následně udělala přijímací zkoušky lehce a za jedna.

Stalo se mi ale při jedné písemné práci,  

pár minut před koncem nám učitelka sdělila, že do konce práce zbývá jen 10 min., já jsem tím vyrušením trochu zpanikařila, a přestože jsem byla tzv. flow a jela jsem jak na drátkách, nakonec jsem jeden příklad nedopočítala. Bohužel ta panika mi způsobila, že jsem se začala bát že to celé nestihnu a nakonec, jelikož jsem se dostala do stresu, a tím pádem ze stavu flow, tak se prognóza naplnila.

A proto, když je člověk ve stavu flow, tedy své nejvyšší tvořivosti, má se nechat v té tvořivosti, nepřerušovat ani jinak nenarušovat, ať je malý, nebo velký. Existují naštěstí způsoby, které nám mohou pomoci se do stavu FLOW vrátit i přesto, že nás z něho kdokoliv vyrušil.

Jak se vrátit do stavu FLOW

• Uvědomit si přítomný okamžik a soustředit se jen na něj – minulost a budoucnost nás jen vrhá do vyvozování předčasných a navyklých závěrů
• Hluboké nádechy a výdechy po dobu pár minut, někdy jen pár vteřin, nás zklidní a tím se můžeme znovu oddávat svému tvořivému flow
• Uvědomění si jednotlivých částí svého těla - tím se uvedeme do přítomnosti
• Uvědomit si jednu věc, kterou právě dělám a soustředit se jen na ni – když např. běhám, soustředit se jen na běh a ne k tomu ještě poslouchat hudbu ve sluchátkách
• Pozorovat zvířátko, co právě nyní dělá
• Zaměřit se na ticho - např. cinknu zvonečkem, a pak sleduji již jen ticho
• Meditací

Ve chvíli, kdy se zaměříme na přítomný okamžik a ticho v něm, nastává čas flow, tedy čas tvůrčího vytržení, čas úplného ponoření do činnosti, nebo hry. Jednoduše vyjádřeno „práce nám jde skvěle od ruky až tak, že přestává být prací a stává se zážitkem."