Jak uvědoměním, láskou k sobě a "PŘENASTAVENÍM" překonat démony strachu, závisti a žárlivosti
Zeptala jsem se jí, co nyní vlastně dělá, jestli má nějaké koníčky, které by mohla i teď provozovat, jestli třeba čte, vaří, šije, nebo se nějak online vzdělává...S pláčem mi řekla, že ji najednou nic nebaví, do ničeho se jí nechce, jen kouká z okna a závidí těm mladým maminkám, jak mají doma rodinu a děti, jak žárlí i na to, že se sousedka hádá se sousedem, protože není alespoň sama, závidí dětem na dvorku jejich neutuchající smích, no prostě, že se z ní stává taková nepřející koza.
A tak jsme spolu začaly tuto situaci rozklíčovávat a já jsem jasně před sebou uviděla člověka, který kus života žil jen prací, v ní viděl celý svůj smysl, a nějak při tom všem zapomněl sám na sebe.
Zeptala jsem se jí, jestli ví, co by chtěla právě ona, jako člověk, jen tak, sama pro sebe, po čem touží, mimo své práce, v čem ještě vidí smysl svého života apod. A ona mi odpověděla, že je neskutečně sama, že vychovala děti, které ji už víceméně nepotřebují, partner odešel, teď ještě nemá práci... a já ji znovu říkám „ a co ty?“ Co ty sama chceš pro sebe? A ona najednou vůbec nevěděla.
Místo zaměření se na to, co chce pro sebe, co pro to může udělat, se položila do role oběti, která tím, že přišla o práci, přišla o vše, a její život najednou nedával žádný smysl. A v tom je právě zakopaný pes. To je ta podstata. Tak jsem se jí nejdřív zeptala, jestli chce na tom něco změnit. A když souhlasila, začaly jsme úplně od začátku.
Povídaly jsme si o jejím dětství, o tom jak vlastně i jako dítě musela doma hodně pomáhat, starat se o sourozence, dělat vše hlavně pro ostatní a na ní už, tak-nějak nezbylo. Tím u ní vznikl pocit, že si vlastně nic moc nezaslouží, že tady je hlavně pro práci a pomáhání druhým, že ona sama je až na druhé koleji, a že o nějakém místě na slunci pro sebe sama momentálně u ní není ani řeči.
Pak jsem se jí zeptala, ať mi řekne, co si myslí, že "ony ostatní" mají a ona ne. A když dovyprávěla, tak jsem pochopila...
Ona si potřebuje uvědomit, že má své místo tady na zemi i bez své práce, dětí, manžela, přátel apod., uvědomit si, že je, jako každý z nás, jedinečná a neopakující se bytost, hodna toho MÍT SE HLAVNĚ SAMA RÁDA, PRÁVĚ PRO SVOU JEDINEČNOST A NEOPAKOVATELNOST.
A pak jsem pro ni použila jednoduchou, ale vynikající koučovací metodu PŘENASTAVOVÁNÍ.
Náš mozek je takový, dalo by se říci počítač, který zpracovává všechny vjemy a myšlenky, které pak svými systémy přetavuje do toho, co se nám následně opravdu děje. A pak stačí i jedna špatná myšlenka, nebo děj, a náš život může být v troskách, nebo ho jen neprožíváme tak, jak bychom si zasloužili. Stačí, abychom si toto jednoduché pravidlo uvědomili, a naučili se s ním pracovat.
Pro mou kamarádku jsem pro začátek sestavila tento sled vět, který ji začal přenastavovat její vjem sama sebe, uvědomění sama sebe a vznik lásky k sobě. Může si dále sama kreativně tvořit i jiné důležité věty o sobě a přidat je k níže vypsaným, nebo je jimi nahradit.
Postaví se nohama pevně na zem, až má pocit, že jí tyto nohy vrůstají do země, jako kořeny stromu, a řekne si nahlas, několikrát za sebou, až cítí, jako by se jí to doopravdy dělo, tyto věty:
- JÁ MÁM, TADY NA ZEMI, SVÉ MÍSTO A ZASLOUŽÍM SI SAMA PRO SEBE TO NEJLEPŠÍ, CO ZDE EXISTUJE A TO VE VŠECH SMĚRECH MÉHO BYTÍ
- JSEM TU PLATNÁ TAKOVÁ, JAKÁ JSEM, SE VŠÍM, CO KE MNĚ PATŘÍ, JSEM NEOPAKOVATELNÁ A TO I SE VŠEMI SVÝMI NEDOKONALOSTMI
- UVĚDOMUJI SI, ŽE JSEM ZROVNA TAK ÚŽASNÁ JAKO VŠICHNI OSTATNÍ
- MÁM SE RÁDA, PROTOŽE VÍM, ŽE MI NIKDO JINÝ NEMŮŽE DÁT TOLIK LÁSKY, CO MOHU DÁT JÁ SAMA SOBĚ
No, a to bylo vše. Hned to vyzkoušela a začala se cítit líp. Nadále si může sama kreativně přenastavovat myšlenky, vjemy a vytvářet další věty tak, aby už nemusela dál v životě trpět, ale mohla se z něho radovat.
Po týdnu mi zavolala a řekla mi, že to neuvěřitelně funguje, že si daleko víc uvědomuje sama sebe, že začíná vidět, kdo je a co chce, že si začala sama sebe víc vážit, má se víc ráda a přestala závidět ostatním ženám, protože ví, že i ony mají, vedle svých radostí, třeba taky svoje city a prožitky, své starosti a problémy, své nálady. Jen to třeba neukazují. A že jak si to každý uděláme, nebo jak si to PŘENASTAVÍME, takový to máme.
A tak, zkuste to taky. A pokud si nebudete s něčím vědět rady, obraťte se s důvěrou na mě.
JSEM CELOSTNÍ KOUČKA A KVANTOVÁ TERAPEUTKA a najdete mě zde:
ODKAZ NA VŠECHNY MÉ KONTAKTY
HTTPS://WWW.KOUCTERAPEUT.CZ/KONTAKT/
DALŠÍ PODROBNĚJŠÍ INFORMACE O MÉ PRÁCI JSOU NA